Jak už jsme se zmínili minule, náš pobyt v Rakousku byl hogo fogo a tedy dost finančně náročný. Mamku tedy napadlo, že se vydáme šetřit do Švýcarska. Tohle může prostě vymyslet jen ona – samozřejmě záhy seznala, že tentokrát ten finanční management moc nevychytala.

Ubytování jsme začali hledat s předstihem (tedy pro úplnost, takový předstih znamená u naší mámy max 2-3 dny…ehm) a prostě jsme se nemohli smířit s tím, že dáme tak šílené peníze za obyčejný hotel. Nic co by nebylo místo na palandě v hostelu, se tady nedalo sehnat pod 4000,- Kč na noc. Inu, máma usoudila, že tedy kein Stress, prostě dojedeme na pohodu brzy odpoledne na místo a v klidu si to tu obhlídneme a něco najdeme, nejlépe v nějakém útulném LEVNÉM penzionku u curyšského jezera. To jsme se ale šeredně mýlili. Díky celodennímu dešti a hustému provozu jsme dojeli až někdy kolem šesté, našli jsme na břehu jezera super místo na venčení (Tango: „to je dost, že jsem konečně mohl udělat ramínka na pár švýcarských labutí, víte – když máte za zadkem bráchu ridgebacka, jde to tak nějak samo“) a zjistili, že na břehu jezera neexistuje nic pod 8000,- Kč/noc.

Super také bylo, že mamince nefungovala mobilní data, tudíž ani internet a hotelová aplikace – v takových případech nepropadejte panice, wifi většinou najdete na nejbližší pumpě nebo v hotelu či kavárně. (Tango: „máma říkala, že hledání taky zrovna moc neprospělo, když jsem si na záda natřel kachní hovno, ale já myslím, že naše šance na slušný hotel to razantně zvýšilo – ubytovat tak voňavého brabantíka je snad pro každého hoteliéra čest!“).

Na Bookingu taky nic, nakonec jsme přes airbnb vzali ještě rádi zavděk jedním pokojem v bytě bodré švýcarské ženy… ten pokoj byl (velmi bohatě) vyzdobený v orientálním stylu a dům stál v úplné řiti daleko za Zurichem. Cestou jsme sice míjeli spoustu krásných hospůdek a pizzerií, navigace nás ale sveřepě hnala stále dál…. dál až na místo, kde jediný gastro počin bylo místo zvané Pascha Bar. 
Tudíž večeře byla úsporná. Ale nakonec, nemusíte mít vůbec hodně peněz, abyste si to udělali hezký. Nákup na benzince a za 5 franků tolik radosti. Troška sektu a když nemáte jahody, dejte tam maliny :). Kvalitní snídaně pak byla v ceně ubytování, trošku jsme doufali, že ta vejce nebyla od Velikonoc.

Z Zurichu vedla naše další cesta do krásného města Luzern. Musíme říct, že po celou dobu našeho road tripu nám neuvěřitelně přálo počasí a vždy to bylo vychytané téměř na minuty. To je před cestou důležité – objednejte si dobré počasí :). V Luzernu jsme si užili krásnou procházku podél Luzernského jezera (neboli Vierwaldstättersee) a prohlédli jsme si kouzelný dřevěný most s vodní věží (nejstarší dřevěný most v Evropě), který spojuje nové město s malebnými uličkami starého města. (Moony: „nevěřte jim ani slovo, já jsem si to teda neužil vůbec, ta procházka vedla povážlivě blízko vody a já byl celou dobu v nervech, že na mě nějaká vyšplouchne“).

Nocleh jsme našli v hezkém hotýlku za Luzernem, který je veden pevnou rukou a pod bedlivým dohledem pana majitele, kolem hotelu jsou pro pejsky moc hezké procházky a pokoje jsou krásně zrenovované.

Také nám pan hoteliér zařídil rezervaci do výborné stylové restaurace, kde jsme chtěli ochutnat místní specialitu, sýrové fondue. Je teda pravda, že na nás koukal trochu divně, protože Švýcaři jedí fondue jen v zimě, ale co už 🙂 a byla to DELIKATESA. Jak by taky ne, když takové pravé švýcarské fondue je ze samých dobrot, vybraných sýrů rozpuštěných v bílém víně s česnekem a ještě šmrncnuté třešňovou pálenkou. Podle toho, že maminka se z večeře sotva dokutálela na hotel, to byl opravdu vydařený kulinářský zážitek.

Vzhledem k švýcarským cenám jsme se už ale moc těšili na další cíl naší cesty, bella Italia! Kterou část Itálie jsme zvolili tentokrát si přečtěte tady. 

Tip na ubytování blízko Luzernu: https://www.baeren-rothenburg.ch

Tip užijte si bez pejsků: plavba lodí po luzernském jezeře, procházka starým městem, sýrové fondue v Stadtalp ChasChalet www.stadtalp.ch