POZOR – následující reportáž je jen pro silné žaludky a otrlé nátury.

Nikdy jsem nebyla zastáncem estetických zákroků a už vůbec ne plastických operací. Myslím, že každá vráska a každá jizva vypovídá o tom co člověk v životě zažil a k životu a stárnutí patří. Ale OK, říkala jsem si, že až přijdu do věku, kdy se ty vrásky opravdu začnou objevovat víc, třeba změním názor.

Nakonec se stalo něco úplně jiného.

Udělaly se mi takové ty rýhy nad nosem, říká se jim glabely. V mém případě dost hluboké a viditelné.

Já sama jsem to ani nijak nevnímala, já se celkově až tak moc nepozoruju, ale když mi během dvou měsíců několik lidí nezávisle na sobě řeklo, že to mám opravdu dost výrazné a že se to dá přece velmi snadno a rychle vyřešit, začala jsem o tom přemýšlet a řekla jsem si „Tak jo, tak já se někdy někam objednám a pořeším to“.

Jeden z lidí, s kterými jsem o tom mluvila, byla moje v té době poměrně dost blízká kámoška. Řekla mi, že má kamarádku skvělou doktorku a že mě k ní objedná. OK, tak to někdy spácháme, proč ne. Krátce na to mi řekla, že nás k MUDr. už objednala a já byla tak trochu postavena před hotovou věc. Sice se mi to v té chvíli tak úplně nehodilo, mimo jiné i finančně, ale znáte to… termín je domluvený, je to přes známé, nechcete to rušit, tak jsem si řekla, že nějak to zvládnu a aspoň to budu mít za sebou.

To řešení je aplikace výplně kyseliny hyaluronové. Žádné botoxy a tak, těch jsem se vždycky bála. KH je látka tělu vlastní, nejsou na ni žádné reakce, aplikace je rychlá a bezproblémová a za pár hodin až dní máte vyřešeno. Aspoň takhle vám to řeknou. Bohužel už vám nikdo neřekne, že KH u nás může aplikovat (a také aplikuje) kdekdo. A že komplikace existujou a nejsou vůbec ojedinělé. A že když máte velkou smůlu, můžou být zdravotní následky katastrofické.

Moje chyba, že jsem si tohle vše nezjistila předem. Věřila jsem doporučení kamarádky, věřila jsem, že zákrok provádí člověk, který je k tomu fundovaný a ví co dělá. Takže jsem na začátku dubna přišla do ordinace paní doktorky a podstoupila aplikaci výplně.

Ihned po aplikaci bylo místo dost bolestivé, na čele se mi až k vlasové linii vylil bílý flek, to je prý normální. V noci a následujících x dalších nocí jsem bolestí nespala a byla na práškách proti bolesti. Druhý den bylo celé čelo stále oteklé a bolestivé a stav se každým dnem zhoršoval. Paní doktorku jsem samozřejmě ihned kontaktovala s prosbou o instrukce, prý si mám čelo ledovat, reakce je normální. Po třech dnech jsem si vyžádala kontrolu, paní doktorka spráskla ruce a řekla, že vůbec neví co se děje a odvedla mě ke své kolegyni z jiné ordinace. Ta řekla, že se jedná o alergickou reakci a ihned mi aplikovali hydrokortizol injekčně. Druhý den kontrola, byla tam opět další jiná MUDr., ta řekla že když se stav nezlepšil ani po injekci, není to alergie a neví co to je. Šla jsem tedy zpět k původní MUDr. s další prosbou o řešení situace. V té chvíli už jsem byla hodně vyděšená. Hlavně proto, že můj obličej tou dobou vypadal takhle:

A také proto, že v té chvíli jsem už polomrtvá strachy projížděla internet, kontaktovala další lékaře a snažila se zjistit co se děje, protože MUDr., která byla za vše odpovědná, si zjevně nevěděla absolutně rady. Po konzultaci s jiným lékařem jsem paní MUDr. prosila, aby mi tedy aspoň nasadila pro jistotu antibiotika a aby se poradila s nějakou klinikou či nemocnicí, kde by mohli vědět o co jde nebo ať mě někam odešle. Na to mi odvětila, že volala své kamarádce na kožní a ta řekla, že podle fotek se jedná o opar a ať jsem v klidu, že antibiotika jsou zbytečná, koupím si Herpesin, jdu domů a jsem trpělivá. Jenže já už jsem intuitivně cítila, že je něco hodně špatně a protože kamarádka pracuje na Bulovce, rozjela jsem se okamžitě tam. Hrozně jsem se ale bála, že pokud tam na pohotovosti bude sloužit doktor, který nepozná co se děje, vzhledem k tomu, že je pátek, mě přes víkend můžou léčit kdoví na co a stav se bude dále zhoršovat. Asi nemusím ani uvádět, že jsem celou dobu trpěla velkými bolestmi a nebyla jsem schopná vůbec fungovat.

Moje obrovské štěstí v neštěstí nakonec bylo, že přes kamarádku se fotka mého obličeje dostala ke zdravotní sestřičce, která okamžitě poznala co se děje a donutila mě, abych otočila auto a místo na Bulovku jela ihned na kliniku, kde se výplněmi zabývají a já ji naštěstí poslechla a doslova za minutu dvanáct se dostala do péče MUDr. Kalinové na klinice Brandeis. Protože ve chvíli kdy mě ona původní „odbornice“ poslala domů s oparem a doporučila trpělivost, jsem už měla v části obličeje nekrotickou tkáň, která dále postupně odumírala.

Představa co se mohlo stát, kdybych doktorku poslechla a nevyhledala si sama pomoc a čekala do pondělí, mi přivodila psychické zhroucení a noční můry na x dalších měsíců.

V tu chvíli jsem ale ještě vůbec netušila, že problém byl způsobený pochybením doktorky, té která mi byla doporučena jako velmi šikovná zodpovědná odbornice. Vůbec mě nenapadlo, že to může být chybou při aplikaci. Nevěděla jsem, že se při aplikaci může stát, že vám omylem píchnou látku do cévy, tím přeruší přívod kyslíku a začne vám odumírat tkáň, je také mnoho případů a u mě k tomu chyběly milimetry, kdy se takhle trefí do cévy oka což může vést až k oslepnutí. Děje se to a zdaleka ne ojediněle.

Další léčba na klinice už byla jasně daná. Okamžité nasazení silných antibiotik a postupné odstraňování odumírající tkáně v obličeji. Velmi bolestivé odstraňování. Denně jsem jezdila na kliniku a znovu a znovu podstupovala čištění, odstraňování a převazy. Díky zpackanému zákroku a hlavně nerozpoznanému problému jsem zbytečně x dní brala analgetika, histaminika, kortikoidy, antibiotika…. zbytečně jsem trpěla obrovskou bolestí, v noci jsem nespala, přes den jsem nefungovala. A mnoho dní jsem vůbec nevěděla jak se bude můj stav vyvíjet, jestli nebude odumírání tkáně dál pokračovat a jak bude můj obličej nakonec vypadat. Jaké to bylo pro mě jako pro ženu, která navíc pracuje s lidmi a v produktivním věku…. asi nemusím dodávat víc.

Paní doktorku okamžitě ten samý den kontaktovala sama klinika, aby ji informovali co se stalo a doporučili, aby mě kontaktovala a situaci se mnou řešila. Na to jim řekla, že odpovědnosti se nezříká a samozřejmě mi bude vše kompenzovat. Doteď mi paní doktorka uhradila pouze částku, kterou jsem zaplatila za zákrok a proplatila první recept z lékárny.

Když jsem ji konfrontovala s tím, jaké mi ve skutečnosti vznikly náklady a důsledky finanční, časové, fyzické…. paní doktorka se kála a dušovala, že mi vše vykompenzuje, plakala jak ji to mrzí a jak v noci nespí…. pak šla, najala si právníka a prohlásila, že ona postupovala správně a na nic nemám nárok.

Že jsem dalších x měsíců musela docházet na laserová ošetření, kupovat speciální kosmetiku na zjizvenou kůži, přicházela o pracovní zakázky, že vinou zbytečně užívaných léků se objevily různé další zdravotní problémy, vypadaly mi vlasy nad čelem, že moje kůže nese doživotní estetický následek, že mi mohla doslova vyhnít tkáň až na hlubokou díru, že to zhoršilo kvalitu mého života třeba už jen tím, že se věnuju cestování, že miluju moře a sluníčko a najednou mi v dubnu řekli „Počítejte s tím, že letos už nebudete smět vůbec na slunce.“ – to vše paní doktorku absolutně nezajímalo. Jak se jí s tím žije, nevím. Jestli dál provádí tento zákrok i když k němu evidentně není způsobilá, nevím.

Že se jí zákrok nepodařil, jsem jí nikdy nevyčetla. Stát se to může. Ale že komplikaci nerozpoznala a neřešila a k problému se dál čelem nepostavila, je v mých očích neodpustitelné.

A proč to celé píšu? Protože dnes už vím, že výplně u nás píchají nejen doktoři, kteří nemají dostatek znalostí a zkušeností, ale třeba i kosmetičky a nejednou jsem od té doby slyšela jak si ženy za pár korun nechají píchat výplně pomalu za běhu na ulici od kdovíkoho.

Takže pokud vy sama, vaše kamarádka nebo příbuzná nebo pánové, vaše partnerka – uvažuje o podobném zákroku, víte co? Vykašlete se na to. Vašim blízkým to rozmluvte. Nestojí to za případné komplikace. Opravdu nestojí. Nechte si své vrásky a rýhy a děkujte, že jste zdraví.

Váš zjizvený a tvrdě poučený… ale furt krásný… Travel Devil 🙂

P.S. A jak to dopadlo s kamarádkou, která mě k paní doktorce doporučila a dovedla? Řekla mi, že za paní doktorkou stojí, neboť se jedná o pečlivou odbornici a že za problém si můžu sama, protože jsem na zákrok vlastně vůbec jít nechtěla a moje tělo takhle reagovalo. Moje tělo sice je úžasně fungující stroj, ale že by si samo jen tak z ničeho nic vytvořilo nekrotickou tkáň na čele, NE, takovou superschopnost nemá. Tak si říkám – když se vaší kamarádce i částečným vaším přičiněním stane něco takového a někdo ji trvale poškodí a vy se postavíte za viníka a poškozenému vysvětlíte, že si za to může sám – máte tak silný žaludek nebo tak silný pocit viny? Ví Bůh.