V květnu nás čekala dlouhá cesta. To jsme ale samozřejmě netušili, i když nám bylo divné proč máma nakládá do auta tolik pytlů granulí. Takže jsme s radostným očekáváním výletu do Průhonického parku nastoupili do auta a když nás vypustili, zjistili jsme že ty Průhonice vypadají nějak divně a štěká se tam rakousky. Podle navigace jsme dojeli do centra Salzburgu, kde jsme se ubytovali v útulném hotýlku přímo u řeky. Původně jsme maminku obdivovali za tak moudrý výběr ubytování, než se ukázalo, že to umístění u řeky byla jen taková malá haluz a příjemné překvapení. To se nám s ní stává pořád, ale musíme uznat, že většinou to má nečekaný a šťastný konec. Procházky kolem řeky byly vážně super, došli jsme až do turistického centra, kde nás samozřejmě všichni obdivovali a taky jsme si poslední den dali úplně fantastickou snídani v kavárně.

Další cesta vedla k rakouským jezerům, mamka už tam kdysi před lety byla a musíme uznat, že vůbec nelhala o tom, jak je tam nádherně. Ubytování jsme se tentokrát rozhodli hledat až na místě, ale vše bylo obsazené nebo dog-unfriendly, ale opět jsme měli štěstí a k večeru jsme našli fantastický apartmán v krásném klidném místě v přírodě, v domě obklopeném kvetoucími loukami, pasoucími se kravičkami a nádhernými panoramaty.

V Rakousku se nám zalíbilo natolik, že jsme se rozhodli strávit tu ještě pár dalších dní a přesunuli jsme se o kus dál na jih, do tyrolského městečka Seefeld. Tentokrát jsme si dopřáli trochu luxusnější ubytování, včetně toho, že za nás dva musela mamka zaplatit nemalou částku a vedlo to k tomu, že další hotely už jsme vybírali striktně podle toho jak moc jsou dog friendly a jestli si účtují extra poplatek za nás pejsky. Bydlení v hotelu St. Peter s krásným výhledem do údolí bylo ale super a moc se nám líbil nápad mít pro hosty s psími spolucestovateli připravenou cedulku na dveře. Takovou tu co znáte z jiných hotelů a je na ní nápis NERUŠIT… jen na téhle je info, že v pokoji hlídáme my. Taková cedulka totiž eliminuje riziko, že vyděsíme nějakou nebohou paní pokojskou. Hafgh.

Okolí Seefeldu je nádherné a moc jsme si tu užili lítání po rozkvetlých loukách, toulky kolem jezera i dlouhé procházky voňavým lesem. (Tango: „já si to teda moc neužil…chtěl jsem prohnat rakouské srnky a zkontrolovat početní stavy veverek, ale máma mi zatnula tipec hned v zárodku a pro jistotu mě nepustila z vodítka, vrrrrrr“)

Rakouští recepční se vesměs ukázali být velmi přátelští. V jednom hotelu nás mladý sympatický pan recepční, sám také pejskař, nadšeně vítal a obdivoval a v druhém nám hodný pan recepční odpustil poplatek za nás…. Teda abychom byli přesní, mamce dovolil, aby nás propašovala z garáže rovnou do pokoje. Ale nikomu to neříkejte.

Naše další cesta pokračovala do Itálie, přes Lago di Garda na toskánské pobřeží – čtěte zde.

Tip na ubytování Salzburg: https://plazahotels.de/salzburg-city.html

Tip na snídani u řeky v Salzburgu: https://www.cafeamkai.eu

Tip na ubytování Seefeld: http://www.mountains.at

TIP – UŽIJTE SI BEZ PEJSKŮ:

• Wellness – https://www.weissesroessl.at/en/spa-wolfgangsee-salzkammergut.html nemusíte hned platit 350 EUR, abyste v tomto krásném hotelu bydleli a užili si jeho unikátní wellness, můžete si zaplatit jen denní vstup a užívat si třeba vířivku zapuštěnou v dřevěném molu na jezeře s fantastickým výhledem na okolní hory

• Plavba parníkem po jezeře Wolfgangsee